Byla tříhodinová, několik dimenzí od 5,8 výš. Ponor 50, místy až 60 procent. Překvapivě bez bolestí, prý záleží na rozestavení archetypů. Hlavně o tom, jak koukají Nahoru i dolů, jak to Tam funguje. Vkládali mi i energetické matrice na lepší přijímání božského. Jemné prozáření Bytí, lehká vznešenost a harmonie.
Po chvíli v “jemné naplňující extatické blaženosti” jsem pocítil silný, jakoby energetický tlak ze shora do hlavy ve tvaru zvláštních mřížovitých mandal podobných molekulární struktuře. Spolu s tím ve mně zesílil i nepopsatelný božský pocit. Pak mi ukazovali mnohé z Jejich života a vnímání Jejich světa a Vesmíru, přičemž mi vše připadalo naprosto jasné, logické a srozumitelné. Vše zapadalo do řádu Všeho-Jediného. Ukazovali mi mnoho ze struktury a tvorby Vesmíru i dimenzí v Něm i jejich vzájemné prolínaní. Velmi zvláštní jsou pohledy šesté dimenze do ostatních. Postupně mě provázela vyššími stupni Stvoření až po Boha Otce. On má celý Svět doslova jako na dlani, vše zhuštěné do jakýchsi nekonečných pocito-energetických vzorců fraktálů. Nic z Jeho nepředstavitelně vznešeného pohledu není blízké či vzdálené. Nic Tam není neznámé či neprožité, když chce rozvinout nějaký prožitek do dějů, noří se částí Sebe do nižších dimenzí a zároveň je pozoruje.

Bylo tam opět o virtualitě, v Jejich světě mysli, Vnímání a Tvoření je naprosto běžná, jen my se jí z nezvyku zbytečně lekáme.

V této meditaci jsem si víc uvědomoval celou strukturu Stvoření, že vše v Něm má své místo, i proč to tak je. To mi dříve chybělo v úžasu a ohromení z nového. Je až neskutečné, jakým geniálně jednoduchým způsobem všechno do sebe dokonale zapadá, prolíná se a v celku souzní.

Taky mi ukazovali, jak ovlivňují děje jak Oni potřebují. Došlo mi, že je takových případů hodně i v bibli. Jak někoho někam poslali, nastrčili do cesty toho správného člověka, kterého v podstatě naprogramovali nastavením jeho archetypů pro daný úkol aniž by si toho byl vědom. To není pro Vyšší síly žádný problém a mám jim víc věřit a nic se nestrachovat. Oni nic neopomenou naplánovat a správně propočítat. Je to Jejich práce i zábava a sami zkouší, co až je možné vytvořit za souhry archetypů, pocitů a dějů. I meditace jsou toho nepopiratelným důkazem pro ty, co se odváží byť jen nahlédnout za zákulisní oponu svého vědomí i tohoto, pro nás Nového jeviště, jež je jen jako zrnko písku na pláži Všehomíra.

Večer před meditací jsem nemohl usnout a tak jsem se snažil dostat do meditace, ovšem jen na chvilku se ve mně zesílila známá vibrace Jiného vědomí. Následně jsem však pocítil menší tíseň z toho, že jsou ve mně části, které se Ho ještě bojí a nechtějí přijmout. Právě jejich působením mě z toho nepopsatelně jemně éterického a zároveň hlubšího vědomí Já vytlačily. A tak nezbývalo si přiznat, že ještě vnitřně nejsem připraven a zpracovat, co je třeba.

Dalšího večera už vše probíhalo hladce a přirozeně, aniž jsem čekal, že se něco “silnějšího” bude dít. Samotná návštěva virtuálního světa rozšířeného vědomí mě připadala jako další vstup do místnosti Jiných rozměrů, zákonitostí i vnímání, v níž už jsem byl před týdnem, i mnohokrát předtím, podobně jako se ocitáme v krajině snů. Ty se taktéž odehrávají v nás každou noc a jak málo si jich pamatujeme a ještě méně víme, co vše se za nimi vlastně skrývá?…

Uvědomil jsem si, jak je vlastně snadné a přirozené přepnout své vědomí Bytí do Jiné hladiny-úrovně vnímání i Jeho vibrací. Je to podobné jako zahrát či zazpívat vyšší harmonickou tóninu toho, co už známe, ale tím se ovšem změní celek, tedy skladba našeho vědomí. Vibrace libozvučné hudby s chorálovým zpěvem mě během okamžiku pohltily, jen co jsem se do ní plně ponořil a opustil myšlení. Co se dělo dál v tom úchvatném “širokopásmovém proudu vědomí” si jen útržkovitě pamatuji. Bylo mi vysvětleno, že to není nikterak na závadu, neboť je to ve mně stále uloženo a ve vhodnou chvíli to bude aktivováno.

Co si jasně pamatuji se týká významu a působení tísnivých pocitů. Vyšší je zablokováno nižším, a prožitím nižšího, tedy opakem se uvolní. Nekonečná a věčná extáze Radosti Boha je tedy paradoxně umožněná bolestivým prožitím spodku, viz Nový zákon.

Další lekcí mi bylo ukazováno a zároveň vysvětlováno, jak pracuje Vyšší vědomí. Jako už obvykle jsem se dotazoval a chtěl ukázat, jak je to s virtualitou našeho vědomí i reality. To co mi TAM bylo naprosto jasné, už je zase jen nejasnou vzpomínkou na abstraktní vnímání Sebe Sama, jako na nekonečnědimenzionálního Tvůrce naší reality.

Ptal jsem se, jestliže všichni žijí ve virtuálním světě, jak to že všichni vnímáme tutéž “vnější” realitu? Na to mi bylo naznačeno, proč by tomu tak nemohlo být, proč by více entit nemohlo žít a vnímat stejnou virtuální realitu “nasdílenou” pro všechny?

Pak mi ukazovali, že dnešní společnost už vlastně žije díky rozvinuté technice a počítačům tak trochu virtuálně. Peníze, informační i vývojové systémy a multimediální zařízení všeho druhu už dneska umožňují celé společnosti fungovat i bavit se díky virtuálnímu světu, který si digitálně produkujeme a sdílíme.

Kdo to dnes nepřijímá, je mimo tuto “umělou” společnost a kulturu vlastně vyloučen, či jí decimován. Podobně je to i s virtualitou našeho nadvědomí, kdo ji nepřijímá, žije izolován od svých vnitřních Zdrojů. Ale jeho nevědomí je Jimi nevědomě beztak ovlivněno podle zákonitostí, které můžeme hlouběji studovat jen ve změněných stavech vědomí.

Jemnější Struktury za strukturami,

abstraktnější Symboly za symboly,

to vše v nekonečné řadě prožitků-pocitů-symbolů a souvztažností,

stále hustší a jemnější je nekonečně vrstevnaté Vědomí Reality Sama Sebe.

Trojjedinost Bytí tvoří archetypy promítající kombinace svých vlivů do myslí-vnímající složky vědomí a výrazu, hmoty či struktury vědomí, což je totéž. Vědomí je jako software a hmota hardware. Neměnný je pouze Duch obojího, jakožto hladina zrcadla, překlápění vědomí do hmoty a naopak.

Není žádná molekula či atom tentýž, jako není buňka vědomí totožná s žádnou jinou. Vše v nekonečných fraktálech a ač se zdají jejich pole podobná, vše je originální, mající vlastní význam i cestu proměny a účel vyjádření. Vše je ve vlnách za vlnami vln…, a vše se rozkládá na harmonické “sinusové” vlnění a skládá do nekonečně složitých a rozmanitých obrazů Stvoření a jejich nesčetně způsobů prožívání. Celek, Alfa i Omega, nejmenší i největší jest Hrou Všehojediného.

Po pár dnech následující, o něco méně intenzivní a kratší meditace se nesla v podstatě ve stejném duchu. Vnímal jsem proud božské Inteligence s obrovskou rychlostí chápání, tvoření paralel s uvědomováním si souvislostí v pocitech a náznacích abstraktních obrazů-struktur fungování vyšších Vědomí. Vše je založeno na pocitech. Z nich doslova vytryskávají proudy archetypů stejně přirozeně jako my mluvíme. To vše probíhá s neuvěřitelnou rychlostí a naprosto přirozeně s dokonalou provázaností se vším souvisejícím. Ukazovali mi opět něco více o souvislostech a tvorbě vědomí, hmotě i strukturách a fungování vyšších Vědomí.

Pak také, že síť božského Vědomí se skládá jakoby z nekonečného množství bodů-kuliček uvědomění si pocitů a odrazů Reality. Ta se mezi nimi složitě a s dokonalou přesností i jemností odráží a mění podle toho, tak chtějí měnit své pocity, či realitu kterou tvoří i pozorují. Vyšší, šestá dimenze mi něco podobného ukázala jako téměř nekonečnou spleť zrcadel, která nemá začátku ani konce, ba ani středu. Vše rozkládá do jednotlivých pohledů a opět skládá do jednotného abstraktního vnímání a to může opět vyjádřit nesčetnými obrazy téhož. Zkrátka pocit, způsob nastavení vědomí – jeho vnímání je základem, nejniternější podstatou všeho “hmotného” i virtuálního-vědomého dění.

Celá ukázka konkrétního vnímání vyšším Vědomím měla velmi příjemně extatický charakter a zároveň jasnost vědomí Sama Sebe a jen místy překvapené myšlení, které pouze občas něco ploše poznamenávalo.